Dnes existuje moderní způsob vaření, ale za starých časů se na Velikonoce dělala trochu jiná jídla, než jsme nyní zvyklí.
Lepenice
Brambory oloupeme a uvaříme v osolené vodě s kmínem doměkka. Cibuli oloupeme a nakrájíme spolu s uzenou klobásou na kolečka. Slaninu nakrájenou na tenké plátky vyškvaříme na pánvi, přidáme kolečka klobásy a opečeme je dokřupava. Obojí vyjmeme a uložíme v teple. Do pánve k oleji přidáme sádlo, a když se rozpustí, osmahneme na něm cibuli a krátce ještě kysané zelí a syrové zelí. Uvařené brambory slijeme a rozšt’oucháme. Nalijeme na ně zelnou směs a promícháme. Dáme na talíře a ke každé porci přidáme opečenou klobásu se slaninou.
I polévky se dělaly trochu jinak, například špenátová, to dnes nezná, troufáme si říci, nikdo.
Hastrmanka – špenátová polévka s vařenými vejci
Mléko nalijeme do většího hrnce a zahřejeme. Vložíme do něj zmrazený špenát, necháme ho rozehřát a krátce povaříme. Pak přidáme máslo, prolisovaný česnek a podle chuti osolíme. Při podávání každou porci polévky ozdobíme vařeným nakrájeným vejcem.
Luštěniny měli veliký význam, jak duchovní, tak i jako přísada do pokrmů.
Manděra
Hrách namočíme nejméně na dvě hodiny do studené vody, ale nejlépe přes noc. Pak vodu slijeme, vyměníme a hrách uvaříme doměkka. Brambory oloupeme, omyjeme a uvaříme v osolené vodě doměkka. Uzené maso umeleme a opečeme na pánvi spolu s nakrájenou cibulí. Opepříme a vše dobře promícháme. Podáváme s nakládanou zeleninou či houbami a ozdobíme feferonkou.
Ani kroupám se lidé v těchto dobách nevyhýbaly, byly totiž jedním z nejzákladnějších pokrmů v kuchyních.
Šormajzl – fazole a kroupy se škvarky a osmaženou cibulkou
Fazole namočíme na čtyři hodiny do studené vody, ale lepší by bylo přes noc. Vodu vyměníme a fazole uvaříme v neosolené vodě doměkka. Kroupy propláchneme, zalijeme vroucí vodou a uvaříme. Když jsou měkké, osolíme je a promícháme se sádlem. Cibuli nakrájíme na kolečka a osmažíme na sádle se škvarky. Ke kroupám přimícháme uvařené fazole a jídlo přelijeme sádlem s osmaženou cibulí.
