Barvy v interiéru

Že barvy v interiéru ovlivňují člověka odnepaměti není třeba opakovat. Každý solidní malíř pokojů nebo natěrač nejprve věnuje studiu barev v interiéru dostatek času, než se pustí do práce. Probereme si společně jednolivé barvy a jejich odstíny.

Zelená barva
Zelená, barva přírody, bujné vegetace a probouzejícího se jara, symbolizuje hojnost, růst, nový začátek a rozvoj. Pro svoji spojitost s přírodou symbolizuje zelená barva různá ekologická hnutí a je zároveň tradiční barvou islámu. Je pokládána za neutrální faktor; na semaforech značí signál volno. Zelená barva liturgických rouch vzbuzuje naději na život věčný.

V křesťanském umění často malovali středověcí umělci kříž zelený – jako znak znovuzrození, které přináší Kristus. Od raného novověku se zelená barva stala jedním ze stavovských odznaků myslivců a podle nařízení císaře Maxmiliána I. nikdo kromě šlechticů a myslivců nesměl nosit oděv zelené barvy, se zelenými doplňky nebo se zeleným límcem. Myslivecká uniforma patří k nejstarším stejnokrojům. Je to barva symbolizující naději, mládí, bezpečí a jistotu. Posiluje a zkvalitňuje mezilidské vztahy. Má vliv na city a lásku, a také může ovlivnit lidské ego.

Zelená barva posiluje vztah k vnímání krásy. Může působit teple i chladně. Je tichá, vyrovnaná, ochraňující a hrdá. Poukazuje na princip přirozeného, zdravého růstu a schopnost vyživovat rostoucí věci. Jde o symbol matky přírody samotné. Podobně jako u vašeho vzoru matky přírody se u vás jedná o to, nechat věci růst a vyvíjet se. Zelená barva je známkou fotosyntézy rostlin, tedy u člověka tendence přeměňovat, asimilovat, měnit, vytvářet a tvořit.

Zelená se dobře osvědčovala při nervových potížích, pakostnici, bronchitickém kataru a černém kašli. Mimoto působí pozitivně na tvorbu kostí, posiluje kůži, napomáhá při léčení ekzémů. Zmírňuje srdeční bolesti, působí kompenzačně při vysokém krevním tlaku, projevech vyčerpání a malátnosti. Užívá se také při vředech, cystách a očních onemocněních. Rovněž poruchy spánku se dají zelenou barvou příznivě ovlivnit.

Vibrace zelené barvy symbolizují rovnováhu a harmonii a jsou důležité pro nervový systém a celkový dobrý stav, neboť zelená posiluje vyčerpané nervy, uklidňuje a dodává novou energii. Podporuje vnitřní klid a uvolnění, její účinek je relaxační a uklidňující. Zelená barva nic nežádá, nikam nesměřuje, je spokojená sama se sebou. Když se blíží ke žluté stává se živoucí, mladou, radostnou. Je také známo, že zeleň listová (chlorofyl) může dodávat člověku až do stáří svěží pleť a mladistvou sílu tím, že brání ukládání degenerativních látek.

Modrá barva
Modrá barva je barvou bezmračné oblohy a širého moře. Barva bývá spojována s vyššími principy a bytostmi, šlechetnými úmysly, citlivostí a jemností. V angličtině znamená blue nejen modrý, ale i smutný. V Indii je modrá barva spojována s podstatou tvořivého principu při vzniku světa. Tato barva je nositelkou štěstí a představuje nezkalenou čistotu, prvotní stav hmoty na počátku všehomíra. Od pravěku člověk, zvyklý dívat se do hlubin nebes, cítí v modré barvě nekonečný prostor, který otevírá ducha intuici a dává blažený pocit ničím nerušených dálek a absolutní vnitřní svobody. Odtud může člověk čerpat pomoc ke zdolání životních překážek a vyváženost. Mnohá zobrazení Buddhy mají modré pozadí a první světlo, které čeká mrtvého na cestě ke znovuzrození, září tmavě modře. Alespoň to tak stojí v Tibetské knize mrtvých (Kdo se chce dostat do blízkosti nebes, obklopí se modrou).

Modrá je rovněž barvou nejvyšších hinduistických bohů, například Šivy, boha s 1008 jmény, ničitele i tvůrce v jedné osobě. Jedním z jeho jmen je Nílakantha, Modrokrký. Podle pověsti bohové a démoni kdysi dávno zvířili při hledání elixíru života kosmické pramoře a na jeho povrch se dostal strašný jed. Šiva ho vypil, aby zachránil svět. Jeho hrdlo, v němž smrtící nápoj podržel, se zbarvilo do modra. Modré tělo má také Krišna, ztělesnění vlády nad vesmírem. A tak i čínští císaři, jako synové nebes, oblékali podle prastaré tradice každé jaro modré roucho, nosili modré korouhve a jejich koně modré přehozy, neboť ctili modrou barvu pro její vznešené působení. Před 2,5 miliardami let byla modrá barvou vesmíru.

Také staří egyptští bohové či vládci bývali zobrazováni s modrými vlasy. Modrá barva se objevuje na nástěnných malbách, na sarkofázích a dokonce i na obličejových maskách mumií. Například uvnitř Venisovy pyramidy v Sakkáře září na bělostné stěně jasně modré hieroglyfy. Tajemství výroby modré barvy převzali od Egypťanů Řekové a později se tato technologie rozšířila do všech částí římského impéria. Sytá tmavě modrá barva tzv. ultramarín se u křesťanů užívala na roucha Panny Marie. Tato barva se vyráběla z azuritu nebo z rozemletého polodrahokamu lapis lazuli (lazuritu) a její cena na evropských trzích převyšovala cenu zlata.

Je nutno mít na paměti, že jsou určité rozdíly v působení veselé světle modré barvy a smutné tmavě modré barvy. Světle modrá barva působí více navenek a podporuje komunikaci, tmavá modř je introvertní a podporuje vnitřní poznání a inspiraci.

Modrá je barva inspirující, přináší obětavost, posiluje víru, respekt a důvěru. Přináší klid, mlčení a zdrženlivost, posiluje životní sílu, tiší stavy strachu a podporuje vnitřní klid, osvobození a meditaci. Proto by v prostoru neměla být dominantní barvou, protože se poté lidé cítí chladně, jsou tiší a introspektivní.

Vibrace této barvy mají uklidňující, harmonizující účinek. Na druhé straně je modrá považována za barvu studenou. Jedním z možných vysvětlení je její kratší vlnová délka (350 až 500 nm), kdy se oku zdají být modré předměty vzdálenější (používá se pro zvětšení prostoru) a vzniká dojem chladného odstupu. Barva působí desinfekčně, normalizuje krevní cévy, uvolňuje nervy, chladí, podporuje spánek, uklidňuje, tiší bolesti. Modrým světlem se ošetřují také nadměrná funkce štítné žlázy, bolesti krku, horečka, zvýšený krevní tlak (snižuje tepovou frekvenci), hyperaktivita, záněty, popáleniny, kožní a oční infekce, ekzémy, puchýře (žaludeční vředy), gastritida, koliky, bolesti zad, hemeroidy a záněty v čelisti. Ovlivňuje příznivě nadledviny a působí pozitivně na zužování cév. Také odpuzuje hmyz

Červená barva

Červená je barva života, ohně, lásky, radosti, vůle, ale také vzteku a hněvu. Vibrace této barvy má tu největší schopnost průniku, způsobuje nával krve do hlavy. Dává energii, dynamiku, radost a chuť do života i do jídla, světlejší odstíny posilují něžnost a citové vztahy k lidem, ale i k okolí, všem bytostem, rostlinám, k přírodě. Sytá červená barva přitahuje nejvíce pozornost, provokuje k aktivitě a jasné rozhodnosti, je barvou revoluce.

Goethe napsal: „Účinek červené barvy je tak jedinečný jako její podstata. Působí dojmem vážnosti, důstojnosti a vznešenosti ve svém sytém tónu, dojmem laskavosti a půvabu, jestliže je světlejší a jasná. Tak se může do této barvy halit důstojnost zralé osobnosti,stejně jako líbeznost mládí.“

V čínské tradici je červená barvou štěstí. Ve středověku označovala v Evropě také zákon a spravedlnost. V roce 1791 si červenou přivlastnili pařížští revolucionáři a později i ostatní levicová hnutí. Během nedávné historie se pak dostala do symboliky nacistů i komunistů. Je tradiční barvou papežské moci, symbolizuje prolitou krev mučedníků. V katolické církvi se používá během papežského pohřbu i zádušních mší v novéně, představuje smuteční barvu pro velekněze. V křesťanské víře je ale také barvou satana a pekla, tedy místa věčného trestu za protivení se zákonům božím. Slavnostní roucha císařů, králů a duchovní hierarchie bývají v naší kulturní tradici červená.

Jako dráždivá a provokující je také barvou lidské sexuality, vyjádřené v červených salónech, lucernách či spodním prádle. Červená barva přináší životní sílu, pocit vlastní hodnoty a sebedůvěry ve vlastní talenty a schopnosti. Protože dodává aktivitu při zahálčivosti, nechuti k práci či lenosti v učení, mohou na to dbát rodiče při zařizování dětského či studentského pokoje, podnikatelé a zaměstnanci ve svých pracovnách, kancelářích, na pracovištích i ve výzkumných ústavech, neměla by však být dominantní. Červená se dobře hodí také pro billboardy a reklamy, především kvůli upoutání pozornosti. Mnoho lidí si ale také červenou barvu spojuje s krví.

Pokud se rádi oblékáte do této barvy, zřejmě ostatním lidem něco neuvědoměle nabízíme. Jde o nabídku vaší energie, kterou byste rádi věnovali, možná investovali. Můžeme očekávat kritiku, opozici, připravenost k boji slovnímu i jinému. Jste právě v nejlepší formě, uprostřed plné činorodosti a vyrovnaní sami se sebou. Vlastní útočiště je pro rozvoj vaší osobnosti zvláště důležité.

Úspěch v mnoha sportovních disciplínách, včetně fotbalu, závisí mimo jiné i na barvě dresů. Tou barvou, která může sportovci pomoci k vítězství, je právě červená. Z údajů ze čtyř bojových sportů a výsledků posledního evropského fotbalového šampionátu vyplývá, že úspěšnější byli vždy sportovci nebo hráči oblečení v červených dresech. Nejvíce se projevuje ve vyrovnaných zápasech. Vliv barev na úspěch v různých sportovních disciplínách patrně souvisí s množstvím produkovaného testosteronu v určitém okamžiku a má kořeny už v dávném vývoji člověka.

Podobné případy nalezneme i u zvířat. Například samci paviánů dávají svým sokům najevo své bojové schopnosti právě prostřednictvím rudé barvy. U samce červenky obecné je červená barva spouštěcím signálem útočného chování. Během párování jsou k sobě samec a samice červenky agresivní, zpívají a mohou se i prát a pronásledovat. Většinou se však samice, jakmile spatří agresivního samečka, schoulí, a tak svou provokativně červenou náprsenku skryje.

Kouzlo červené tak může spočívat ve chvíli, kdy ji protivník vnímá a nachází se ve stavu silného napětí a nabuzení, tento stav červená dále zvyšuje a vyvolává tak distres. Obdobně ale již výběr této barvy jako sportovního dresu vypovídá o vlastnostech nositele, kdy její nositelé můžou být více energičtí, ambiciózní a agresivní.

Obecně má červená barva stimulující účinky, povzbuzuje srdeční činnost, rozšiřuje cévy, podporuje prokrvení, léčení ran, dýchání – dodává tak energii, kompenzuje slabost, zvyšuje potenci, podporuje tvorbu červených krevních tělísek; příznivě působí na nízký krevní tlak, chronický kašel, astma, onemocnění hrtanu, záněty močového měchýře, poruchy zažívání. Naopak by neměla být v dosahu při vysokém krevním tlaku, nervových poruchách, horečce a otoku.

Má největší schopnost pronikat nervovou soustavou, aktivovat ji a oživit, nalaďuje člověka průrazně, asertivně až agresivně. Jsou–li tyto pocity spojeny s libostí, stává se červená barva silným energetickým zdrojem, který působí povzbudivě, podněcuje a stupňuje tělesnou sílu a naši výkonnost ve všech oblastech. Jako dráždivá a provokující je také barvou lidské sexuality, vyjádřené v červených salónech, lucernách či spodním prádle.

V systému Aura Sorny se červená se vztahuje především k první čakře a tedy i k základní životní energii nutné k přežití ve fyzické rovině existence. Nerovnováha nebo blokáda v první čakře může mít za následek sobectví a přílišný důraz na shromažďování hmotných statků a peněz. Tyto i jiné „skrytější“ formy problémů s hmotnou stránkou života často vznikají i v důsledku těžkého porodu, při němž se nějak poškodilo „předivo“ éterických energií. Vzniklá éterická trhlina – viditelná kirilianovou fotografií – pak brání správnému toku životní síly. Trhlina v červené znesnadňuje uzemnění této mocné síly, která je jinak velmi důležitá.

Žlutá barva
Žlutá barva je symbolem slunce. Je přiřazována k centrálnímu místu nervového systému a sídlu podvědomí. Při ozařování sluneční žlutou se uvolňuje pozitivní energie – mozek a duše těží z této stimulace. Žlutá barva působí kromě toho povzbudivě na intelekt, horlivost ve studiu a na duchovní postoj, neboť dodává duchu vzlet a působí proti únavě a nechuti k práci.

Žlutá barva se stala symbolem schopnosti vidět či porozumět a také schopnosti intuice, inspirace a samostatnosti. Má v sobě optimismus, duševnost, zjemnění mentality a zmírňuje silnou únavu očí. Bývá výrazem vzrušení, veselí a radosti, snad proto, že symbolizuje slunce, jas a rozum. Pokud žlutou barvu využijeme jako zlatou, bude symbolizovat bohatství, nádheru, úctu a důstojnost. Zlato žlutá představuje nejmocnější světlo, proto bývá využívána jako symbol nadsmyslového světa.

V různých východních systémech je žlutá barva něco jako základní, přísluší základnímu psychickému centru múládhára-čakře, která představuje element „země“, obdobu „nevědomí“. Podle Bardo thödolu příslušela žlutá Žluté dákiní, která sídlí na jihu a značí Držitele vědění, života nebo taky element země.

Podle vztahu šesti slabik mantry ÓM MANI PADME HÚM k šesti oblastem existence se řadí žlutá k třetí slabice NI, která zaměřuje mysl na svět lidí, kteří jsou zaslepeni představou vlastního já. Symbolem je zde Žlutý Buddha s miskou na almužnu, který má vždy zavřené oči na znamení pohlcení sebe samým. V symbolice semenné slabiky HÚM, podstatě „Pateré moudrosti“, je tato barva středová a vyjadřuje moudrost stejnosti všech jevů (Ratnasambhaava).

V čínské Knize proměn (I-ťing) znázorňuje též období sklizně. Období sklizně – mezi létem a podzimem – je obdobím, kdy jang postupně přechází v jin, obdobím prvku země, vlastním světem lidským. Je také barvou posledního v Číně ustanoveného posvátného zvířete, čínského jednorožce Chi-Lin, kopytnatce s tělem pokrytým šupinami a s měkkým rohem, který je vyjádřením světa lidí a lidskosti.

Milovníci žluté barvy neustále hledají, čím by rozšířili svůj horizont, hledají stále něco nového, milují volné vztahy, pocit nezávaznosti a jsou přitom naplnění silnou touhou po dálavách. Tito lidé vystupují skromně a mile, jsou velmi velkorysí a upřímní, jsou všestranně nadaní a prakticky založení. Teplá, silně žlutá také ztělesňuje různé zájmové oblasti, duchovní schopnosti a nadání, včetně geniality, přičemž se myšlení může až rozštěpit, nemá-li člověk dostatek stability a disciplíny. Žluté typy mají také tu zvláštnost, že stále něco od druhých očekávají. Přitom se často oddávají chybným nadějím, jelikož mají sklon k ohromnému sebepřeceňování. Jestliže jsou ve svém očekávání zklamaní, prožívají stav mysli, který se lidově nazývá „žlutý závistí“.

Pokud se žlutou barvou rádi obklopujeme a upřednostňujeme ji i ve svém šatníku, pak se podvědomě snažíme být sluníčkem – zářit, dávat teplo i světlo. Dar pozorování o vás vypovídá jako o jednom z všestranných zajímavých současníků. Jste otevřeni novému. Když tuto barvu raději pozorujeme, může to znamenat naši ukrytou snahu „nechat se hřát“, nechat na sebe působit vnější energii. Jestliže žlutou vysloveně odmítáme, pak stojí za to položit si otázku, zda nepovažujeme tlak vnějšího světa (v určité oblasti) na sebe za příliš velký.

Tato barva zároveň povzbuzuje, osvobozuje, přináší uvolnění, pocit souladu, harmonie, působí vesele a otevřeně, a tak je to i barva místností, ve kterých si chceme příjemně povídat. Žluté tóny přinášejí do interiéru léto a máme pocit tepla, pohody.

Žlutá barva pomáhá uklidnit rozbouřené emoce, vede k životní radosti. Jestliže je člověk v psychickém útlumu (jako apatie, zasmušilost, melancholie), pak žluté tričko nebo svetr může být vhodné východisko. Pomáhá překonat apatii a získat suverenitu. Nespokojení, mrzutí lidé mění pod vlivem žlutého světla výraz obličeje.

Výrazná žlutá barva je dobře vidět za každého počasí a zvyšuje tak bezpečnost. Ve spojení s trojúhelníkem (sevření jeho stran souvisí s pocitem rizika a nebezpečí) vytváří ideální kombinaci pro výstrahu.
Žlutá barva působí na horní polovinu břicha, především na žaludek, žlučník, slinivku a tenké střevo. Při nevolnosti či problémech se žlučníkem je možné utlumit, případně odstranit, tyto problémy představou žlutého míče nebo slunečnice v oblasti solar plexu.

Žlutá stimuluje centrální nervový systém, trávicí funkci, podporuje látkovou výměnu jater (ta jsou často zodpovědná za celulitidu a akné), posiluje svalový tonus a povzbuzuje lymfu. Mimoto žlutá barva působí při alergiích na potraviny, plynatosti, diabetes, při nedostatku cukru v krvi, žlučových kamenech, křečích a potížích s dýcháním.

Fialová barva
Fialová barva je barvou s nejvyšším duchovním nábojem a říká se, že Leonardo da Vinci meditoval v záři fialových paprsků, které na něho dopadaly skrze barevné tabulky chrámových oken. Působí na nevědomí, dodává duchovní sílu a poznání, posiluje každou meditaci a je považována za barvu inspirace. Fialová barva má nejvyšší a nejjemnější vibrace z barevného spektra.

e to barva změny starého myšlení na nové vyšší vědění. Fialová v auře poukazuje na jemnocit , vnitřní naslouchání a hledání mystických řešení pro reální problémy všedního dne. Učí člověka žít v souladu s kosmickými zákony. Fialová je barvou syntézy, presentuje paprsek Zákona a slučuje vše, co má společného s formou. Lidé, kteří mají tuto barvu ve své auře jako základní tón, jsou v sebe pohrouženi, sensitivní, hluboce věřící a v tomto smyslu slova se i projevují. Jsou to většinou samotáři, odvráceni od světských požitků. Lidé, kteří jsou nezávislí, soběstační a skromní.

Zajímavá je ovšem i samotná etymologie slova „fialový“. Latinské violentia totiž znamená „násilí“ a violare je totéž co porušit, podupat nebo znásilnit. Stejného původu je i anglický výraz violence (násilí). Tyto odvozené tvary pocházejí ze slova viola , tedy fialka. Negativní významové propojení zřejmě způsobilo, že fialová barva se používala i k ocejchování nepohodlných lidí. V koncentračních táborech nacistické třetí říše byly fialovým trojúhelníčkem označováni homosexuálové. Dnešní doba smazala řadu vědomých a podvědomých reminiscencí, a proto můžeme s barvou šeříku, fialek nebo slézu zacházet mnohem uvolněněji. Nepřekvapí nás fialové joggingové soupravy nebo sedadla ve vlaku a podle posledních výzkumů vnímá většina lidí fialové odstíny jako moderní a přívětivé.

Už ve starém Orientě byla fialová (purpurová) barva znakem vznešenosti. Byla nejdražší barvou, dovolit si ji mohli jen bohatí lidé (dodnes zůstala výrobně nejdražší barvou). Ve čtyřicetidenní přípravě na Velikonoce (stejně jako o Adventu) se dominantní barvou kostelů. V našich kostelech většinou používáme nesprávný odstín fialové. Příliš temný, ve kterém je hodně modré. Purpurová barva se silně blíží červené. Biskupové používají purpurovou barvu na svůj talár na znamení důstojnosti. I při pohřbu doporučuje liturgie fialovou, purpurovou barvu, neboť křesťanovi se křtem dostalo veliké vznešenosti od Boha. Smrt nemůže člověka ponížit, natož nad ním zvítězit.

Před sto padesáti lety vyrobil britský chemik William Perkin první syntetické barvivo. Rozpoutal tím vlnu zájmu o fialovou jako módní barvu. V posledních letech se v nejrůznějších odstínech šeříkové a lila opět vrátila do povědomí módních návrhářů. V prosinci 1857 zahájila činnost první barvírna hedvábných látek pracující s novým barvivem nazvaným mauvein (podle francouzského jména fialově kvetoucího slézu – „mauve“). Barva prošla schvalovacím řízením a příslušný orgán British Colour Council nový odstín oficiálně potvrdil a přidělil mu indexové číslo 225. Zájem o novinku nebyl zpočátku nijak výrazný, ale brzy dostala výroba neočekávanou vzpruhu přímo z nejvyšších míst. Královna Viktorie si barvu mauve zvolila pro účast na svatbě své dcery a brzy nato si fialovou garderobu objednala i francouzská císařovna Eugénie, která byla považována za rozhodující autoritu ve světě módy. Byla totiž přesvědčena, že právě tato barva se jí hodí k očím. Evropu zachvátila fialová horečka, která zasáhla celý kontinent. Sláva mauveinové fialové barvy však pohasla již po necelých deseti letech. Postupně vycházela z módy a přežívala snad jen na britských poštovních známkách.

Fialové barvivo se však neomezilo jen na oblast módy. Sehrálo svou roli i na poli vědy. V roce 1860 je začali používat biologové a lékaři jako kontrastní látku při mikroskopování. Na takto obarveném preparátu objevil například německý chemik Robert Koch bacil tuberkulózy. Rovněž nedávné rozluštění lidského genomu bylo možné právě díky podobným kontrastním látkám. Anilinové barvy nalezly uplatnění i jako antiseptikum, v potravinářských barvivech, ale také v armádních světlicích.

V obecném povědomí si fialová barva dlouho udržovala nevalnou pověst. Pro mnohé symbolizovala podvod či klam a byla spojována s pojmy jako „jed“ nebo „podlost“. Tvrdilo se, že má deprimující vliv, a malíř Vasilij Kandinskij v ní viděl něco „chorobného, vyhaslého, ztělesnění smutku“. Nejen malíři, ale i jiní umělci jsou citliví na byrvy.. Německý básník Goethe, autor rozsáhlé Nauky o barvách, spojoval s fialovou barvou představu vyžilého stáří. Při psychologických testech hodnotily pokusné osoby fialovou přídomky tajuplné pološero, intimní, zakázaná, dekadentní nebo morbidní. Ještě v roce 1989 skončila při průzkumu, který zahrnoval osoby od čtrnácti od osmatřiceti let v žebříčku barev jako třetí nejméně oblíbená. Možná to byla právě její výlučnost, která se již ve středověku zalíbila církevním hodnostářům. Katoličtí biskupové se dodnes oblékají do sytě fialové a kardinálům navléká papež k purpurovému rouchu ještě ametystový prsten. Jako barva smutku symbolizuje fialová v katolické liturgii pokání v adventní a postní době.

Fialovou si za svou barvu zvolilo také feministické hnutí moderní doby. Podle některých psychologů má i toto rozhodnutí hlubší zdůvodnění. Fialová barva totiž evokuje dávný archetyp obojakosti, hermafroditismu, sjednocení mužského a ženského principu v jednotném obrazu světa. Již ve středověku byla považována za symbol jednoty protikladů, za syntézu agresivní mužské rudé a umírněné ženské modře. Proto může vyjadřovat zrovnoprávnění obou pohlaví. Ani studená, ani chladná, ani ženská, ani mužská – fialová barva má v sobě něco mystického tajuplného, magického a v neposlední řadě vyjadřuje také erotickou přitažlivost. „Objevuje se všude tam, kde je potlačována erotika,“ píše švýcarský psycholog Max Lüscher. Fialová, barva potlačené smyslnosti, představuje současně utrpení duše, duševní neklid, tvrdí další psychologové. Na otázku, která barva je jejich oblíbená, udávali lidé s psychickými poruchami fialovou mnohem častěji než ostatní dotázaní. Podobné oblibě se těší u lidí nonkonformních, vydělujících se vědomě mimo běžnou společnost.

Volba správné barvy byla zřejmě i jednou z příčin neobvyklého komerčního úspěchu „fialové krávy“ a s ní spojené čokolády Milka. Na počátku reklamní kampaně stála modelem švýcarská dojnice Adelheid, několikanásobná šampionka různých soutěží. Při přípravě snímku na ni fotograf vypotřeboval dvanáct balení sprejové zdravotně nezávadné barvy. Výsledek zná snad každý Evropan. Dnes je fialová kráva Milka přísně střeženou obchodní značkou.

Fialová barva v sobě směšuje protiklad a napětí červené a modré, dynamiku a statečnost, laskavé oddání, z části také vyjadřuje tajemství, mystiku a snad i dramatičnost. Jde o splynutí energie červené a jasu a klidu modré. Symbolizuje povýšenost, důstojnost, mystickou tajemnost a utlumenou vášeň. Výborně může vyjádřit i skrytou touhu nebo citlivost. Znamená proces osobnostního růstu a živou představivost, která může být užitečná pro tvořivé úsilí.

Fialová barva je spojována především s intuicí. Její vliv se projevuje v oblasti horní poloviny těla, ale je to barva, jejíž účinnost je podmíněna celkovým stavem člověka. Proto může být fialová barva lépe přijímána v kombinaci s barvou jinou. Fialová barva je všeobecně prezentována jako barva duchovní. Nicméně realita je poněkud složitější, protože v případě, že je fialová barva laděná více do červeného odstínu, napomáhá k nárůstu tzv. duchovní agresivity.

Jasné, čisté odstíny fialové vyjadřují pokoru a skromnost, tmavší odstíny fialové s projekcí magenty poukazují na pokročilý duchovní vývoj. Na negativní poukazuje např. nejasná sepraná fialová, která poukazuje na únik z reality, tudíž této osobě chybí spojení se zemí a i vůle se vypořádat s materiálními věcmi a s realitou tohoto pozemského života. Fialová v odstínu s šedou či hnědou ve specifických oblastech v auře, vypovídá o depresivním stavu, melancholii a letargii, nebo např. v šedoanilínovém zabarvení poukazuje na pocit viny a špatné svědomí.

Fialovou barvou je možné ošetřovat deprese, migrénu, vypadávání vlasů. Působí proti lupům. Kromě toho působí tato barva dobře na slezinu a povzbuzuje lymfu. Má také uklidňující účinek na srdce a s její pomocí se mohou vyrovnávat úzkostlivé stavy a harmonizovat stavy velké podrážděnosti.

Ostatní barvy a odstíny

• oranžová: je slavnostní, vyvolává pocit radosti, je spojena s představou slunce, tepla, bohatství, zlata, úrody
• světle zelená: působí přirozeně, ale někdy i jedovatě, je spojena s představou chladu, vlhka, ticha, rostlin
• tmavá zelená: uklidňuje a chrání, ale také omezuje, je přátelská, dává pocit bezpečí a naděje
• tmavá modrá: klidná, vážná až skličující, barva dálek, hloubky, rozjímání a smutku
• světlá modrá: působí přivětivě, vyvolává představu oblohy a vzduchu, ticha a touhy
• purpur: působí důstojně, hrdě, vznešeně, povzbudivě, je spojen s představou spravedlnosti a majestátu
• světle fialová: působí začarovaně, rozpolceně, slabošsky, je to barva magie, melancholie, opojení
• hnědá: střízlivá, mlčenlivá, solidní a vážná, realistická, spojená s představou jistoty a pořádku, domova, tradice, zdrženlivosti
• šedá: netečná, smutná, spojená s představou chudoby a pokory
• bílá: neurčitá, nejistá, spojená s představou nevinnosti a čistoty
• černá: barva vzdorného protestu, zlého tajemství, nicoty, smrti