Okamžikem, kdy vybetonujeme základy, začíná růst dům. Základy jsou důležitou, i když někdy opomíjenou součástí stavby. Je-li základ špatně založen, dá se taková chyba napravit jen velmi těžko.
Dříve se základy dělaly z vyskládaného kamene. Jejich výhodou byla pružnost, nevýhodou pak nižší pevnost. V současné době se jako materiál pro základy používá beton, do kterého je možné přidat kameny, železo a kvalitní kusy betonu. Rozhodně do nich nepatří staré cihly, které by mohly nasáknout vodou a po jejím zmrznutí základy roztrhat.
Základové zdivo má sahat do takové hloubky, kam nevniká mráz
Základová spára musí být v takové hloubce, kde už zemina nepromrzá. Promrznutím zeminy by mohlo dojít v zimě k nadzvednutí domu, u něhož by pak při zpětném dosednutí hrozilo nebezpečí popraskání. Této hloubce se říká nezamrzná a u nás se pohybuje od 80 cm do 120 cm podle toho, v jaké nadmořské výšce stavíme a jaké jsou základové poměry, t.j. druh zeminy. Tato hloubka musí být dodržena nejen během stavby, ale i po jejím dokončení a při provádění konečných terénních úprav. Pochopitelně je možné pomocí vhodné tepelné izolace tuto nezamrznou hloubku snížit na 50 i méně centimetrů.
Zakládání na různém podloží
Půda, na které leží základové zdivo – tzv. podloží, musí mít takovou únosnost, aby snesla nejen váhu celé budovy, ale váhu pětkrát i desetkrát větší, podle míry bezpečnosti, jakou potřebujeme. Základovou půdu a její vlastnosti většinou známe, ve zvlášť důležitých případech se doporučuje speciální průzkum. Na méně únosných půdách lze zakládat přímo jen lehké stavby. Dobrou základní půdou jsou skála, štěrk, břidla, ale také dostatečná vrstva (cca 2 – 3 m silná)hrubého a pevně uloženého štěrku bez možného působení spodní vody. Za stejných podmínek může být dobrým podložím rovněž hlína s hrubým pískem a štěrkem. Velmi špatnými pro zakládání staveb jsou bahno, navátý písek, rašelina, násyp apod. Tloušťka vrstev musí být taková, aby se pod tíhou stavby neprolomily, což se řídí přímo druhem zemin.
Základy do podloží přenášejí veškerá zatížení ze stavby
Je-li podloží málo nosné, je nutno zvolit silnou, dobře vyztuženou betonovou desku. Kvalitní základová půda umožňuje pod nosné zdi použít základové pasy. V takovém případě pak stačí deska silná pouze 10 až 12 centimetrů. Stavba rodinného domu na základových pasech není vůbec nic neobvyklého. Výhodou je, že ve srovnání ze silnou základovou deskou spotřebujeme méně drahého betonu a ocelové výztuže. Pro vyhloubení výkopů bude ovšem třeba více pracovníků. Pokud se dno stavební jámy skládá z těžko kypřitelné zeminy (jíl, skála apod.), stává se výkop základových pasů neúnosnou dřinou. V takovém případě by byla z hlediska provádějí vhodnější základová deska. V každém případě okolo budovy potřebujeme průběžný základový pás v nezamrzné hloubce pod rostlým terénem (tzn. kopat minimálně do hloubky 1 metr). Dno základů musí stát na nedotčené zemině, rostlém terénu Násypy, navážka apod. nejsou vhodným nosným podložím. Sedání, které by způsobovalo trhliny ve stavbě, si nepřeje žádný stavebník.
Důležité!
Přesné rozměry a potřebnou hloubku základů a výkopů pro konkrétní výstavbu určuje plán základů v prováděcím projektu, případně odpovídající statický výpočet. Pokud by prohlídka podloží přímo na staveništi ukázala, že je nutno základy provést jinak, je třeba počkat na výsledky nového propočtu. V případě pochybností je vždy na místě porada se stavebním dozorem nebo statikem!!
U domů na základové desce jsou zemní práce snazší
Základovou desku zakládáme na celém půdorysu budovy. Při provádění zemních prací nesmíme zapomenout, že spodní stavba má také vliv na výšku budovy. Tzn. že při různé konstrukci je potřeba na spodní stavbu různých výšek. Bylo by nepříjemné, kdybychom museli prohlubovat stavební jámu dodatečně. Pokud prováděcí firma odvedla kvalitní zemní práce, neměly by na povrchu stavební jámy zůstat žádné kameny ani hroudy hlíny. To jsou ideální podmínky pro základovou desku. Obednění základové desky poslouží jako výšková míra Po provedení zemních prací a zajištění hydroizolace se provede obednění. Pro bednění tlusté základové desky se vyplatí vhodné stavební fošny, které důkladně ukotvíme v zemi. Fošny, (popř. hranoly u základových pasů) potom slouží jako výšková míra. Pokud je vhodně k tomuto účelu založíme, je možné podle nich rovně stáhnout čerstvý beton. Minimální rozměr pracovního prostoru ve stavební jámě je alespoň 50 centimetrů!!
Jak zabudovat ocelovou výztuž, určí statický výpočet a projekt
Dobré nosné podloží vyžaduje ve spojení se základovými pasy často pouze „konstrukční“ výztuž. Pokud ovšem základové pasy potřebují kvůli nosnosti vlastní výztuž ocelovými pruty, je lépe minimálně pro jednoduchost armovacích prací zvolit jako alternativu silnou základovou desku. Pro ni je totiž většinou nutné použít výztuž pouze ve dvou vrstvách ocelových sítí. Horní a spodní vrstvu výztuže pevně spojí vázací drát, a tak si armatura zachová při betonování stabilitu. Před betonováním základů je nutné prohlédnout základovou spáru, tedy to, na čem bude základ ležet. Tato plocha musí být čistá! V základové spáře nesmí být ani voda, která by snížila kvalitu betonu. Ani únosná půda ve veliké hloubce nebo zakládání ve spodní vodě dnes není problém. Pomohou pilíře, piloty a speciální postupy. Takovou spodní stavbu rozumný stavebník přenechá odborníkům.
zdroj www.stavocentrum.cz
